|
|
Exteriérové dědičné vady u králíka domácího
MRÁZOVÁ, Veronika
Cílem této práce bylo na základě informací dostupných z literatury a vědeckých zdrojů objasnit anatomii a hodnocení exteriéru králíka, jednotlivé exteriérové dědičné vady, na které byla práce zaměřena a problematiku genetiky a plemenitby. Na základě těchto údajů byl sestaven dotazník, který byl v průběhu několika měsíců předkládán chovatelům. Ze 122 odpovědí bylo následně zjištěno, že se chovatelé nejčastěji u svých králíků potýkají s malokluzí (přerůstáním zubů), hypospadií (rozštěpem penisu), kryptorchismem (nesestoupení jednoho nebo obou varlat) a buftalmií (nedovyvinutí slzných kanálků u jednoho nebo obou očí, s řadou různých projevů). Naopak bylo zjištěno, že se v malochovech jen velmi málo objevuje alopecie (lokální nebo celková ztráta srsti) a luxace končetin (vykloubení hrudních či pánevních končetin). Ze souhrnných výsledků byl v závěru práce také vypočítán statistický odhad možných počtů jedinců trpících těmito vadami. Tato čísla byla vypočítána z nejaktuálnějšího sčítání králíků v malochovech z roku 2020, které bylo prováděné pod záštitou Ministerstva zemědělství, to v tomto roce udalo číslo 4 680 000 ks králí-ků v ČR. Pro malokluzi byl spočítán aktuální možný výskyt u 261 062 ks králíků, pro hypospadii 157 136 ks králíků, pro kryptorchismus 78 984 ks králíků, pro buftalmii 79 815 ks králíků, pro alopecii a luxaci končetin pak 59 861 ks a 18 291 ks králíků. Celkově tak byl odhadnut možný výskyt vad dohromady u 655 149 ks králíků v celé populaci, to je 14,1 %. V závěru byla také navržena možná řešení této situace, zejména by se chovatelé měli zaměřit na větší informovanost ohledně sledovaných, ale i jiných exteriérových dědičných vad a onemocnění, aby tyto vady a onemocnění uměli včas a vhodně identifikovat a takové jedince ze svých chovů vyselektovat. Také by se měli vyvarovat příbuzenské plemenitbě, pokud nemají v rámci této problematiky dostatečné zkušenosti, ať už odborné či praktické.
|
|
|
Význam vlasů v případě jejich ztráty: Sociologická studie dvou skupin postižených ztrátou vlasů
Brožová, Tereza ; Hájek, Martin (vedoucí práce) ; Martinová, Marta (oponent)
Tato práce pojednává o ztrátě vlasů ze sociologického hlediska. Jako výrazná součást těla viditelná na první pohled jsou vlasy důležité po sebepojetí jedince a jeho identitu. Významné jsou i v souvislosti s kulturou, úprava vlasů může nabývat i symbolických významů sloužících například k vyjádření genderu, příslušnosti k nejrůznějším skupinám nebo k protestu. Ztráta vlasů s sebou pak pro jedince přináší různé důsledky v souvislosti s jeho sebevědomím i interakcemi. Má práce navazuje na dosavadní poznání v této oblasti a prostřednictvím kvalitativního výzkumu ukazuje důsledky ztráty vlasů pro ženy po chemoterapiích a pro muže, kteří ztrácejí vlasy v důsledku androgenetické alopecie. Tyto dvě odlišné skupiny připisují různé významy vlasům i jejich ztrátě, avšak z různých důvodů ztrátu obě shodně považují převážně za negativní nebo dokonce stigmatizující jev a volí různé strategie, které jim mají pomoci důstojně se se ztrátou vlasů vyrovnat, od nošení paruky až po oholení zbývajících vlasů.
|
host ::
RSS.